Pondělí 10.6., Jeseniky, Filipovice, hotel Stará Pošta, 5 dnů na cestách, 103 dětí a 11 dospěláků. Vyrazili jsme vlakem z Komárova, směr Jeseník. Než jsme došli na komárovské nádraží, byli jsme durch. Tedy ti, kteří si naoblékli pláštěnku, třeba pan ředitel. Už v Opavě na východním nádraží jsme mokří přestoupili do výlukových autobusů (dva jen pro nás), abychom za půl hodiny přestoupili do vlaku z Krnova přes polské Glucholazy do Jeseníku. Ve vlaku jsme si povídali, hráli hry, vyplňovali cestovní knížky (díky paní Jano) a také jsme uschnuli. Autobusy nás čekaly ještě jednou a to u nádraží v Jeseníku, které nás odvezly do Filipovic. Přivítala nás šéfka hotelu Stará Pošta a také zde čekal pan Marian Satke, taťka od Niky, který nám z Komárova přivezl bágly a materiál (Mariane velké DÍKY). Ubytování trvalo dlouho, velcí pomáhali malým a pak jsme již lítali po zahradě, hráli si s míčem, létajícími talíři a cpali meloun na svačinu. Večer byl ve znamení sranda her her v jídelně, ostatně jako skoro každý večer, kdy jsme se rozdělili a věkově namíchali do barevných družstev.
V úterý bylo ve znamení Mistrovství Trefa. Celé dopoledne krásně svítilo slunce a my jsme na střeleckých stanovištích zkoušeli trefit terče, špalíky, strom, čtverec, kolíky. 9 stanovišť s míčky, létajícími talíři, vzduchovkami, pistolemi, šipkami a kamínky. Zásahy jsme si zapisovali do tabulek ve svých výletních knížkách. Na konci týdne byli odměněni nejlepší střelci - holky a kluci - z každé třídy. Po skvělém obědě, už sice nevím, co bylo, ale protože všechno jídlo bylo po celý týden báječné, tak vím že i úterní bylo skvělé. Takže po skvělém obědě jsme vyrazili busem na Rejvíz, prošli jsme se k mechovému jezírku, ukázali židle v Noskově chatě, povídali si o Jeseníkách a přírodních zákonitostech, vše si zapisovali do našich cestovníčků a po té jsme vystřídali naše nejmladší v zábavním centru v Bělé pod Pradědem, kde jsme si vyzkoušeli biatlonový trenažér - střelbu z pušky na terč, také trenažér na basket, zahráli stolné hokej, zkoušeli lezení a kdo chtěl i tiskl stopy zvěře do písku. Mladší se však vrátili na hotel a šli se po skupinkách koupat do bazénu. Když jsem psal, že jsme vystřídali naše nejmladší z mateřské školy a 1.třídy, museli jsme se takto střídat i u jídla nebo při návštěvě jeskyní. Zkrátka stočlenná skupina je velká, ale zvládli jsme to, myslím, skvěle.
Středu jsme věnovali procházce s průvodcem z Agentury ochrany přírody Jeseníků. Sice jsme trochu "zakufrovali", kvůli nataženým ohradníkům, které jsme museli obcházet, ale povídání o lese a loukách, Jesenících, hospodaření v horách, péči o zvěř, pozorování ptactva a poznávání květin bylo veli příjemnou náplní naši náročné vycházky. Zatímco jsme my starší chodili po lukách a lesích, mladší se seznamovali s hospodařením a péčí o krávy při exkurzi na farmě v Bukovicích. To bylo obdivování malých telátek, a jako my ostatní vloni, i letos vzbudil největší údiv moderní mechanizovaný systém dojení krav. Pak ještě návštěva sýrárny v Domašově a rychle zpět do Filipovic, neboť nás čekala stavba lesních městeček pro skřítky v přilehlém lese u hotelu. Tolik píle a fantazie, to se hned tak nevidí: plůtky, jezírka, domečky, věžičky, zahrádky, vše z mechu, klacíků, kapradin, konopných provázků, no zkrátka paráda. Večer pak patřil procházce k městečků, které vždy skupinka pro ostatní nasvítila svíčkami a musela povyprávět, jak se městečko jmenuje a kdo tam kde bydlí. No spát jsme šli všichni pozdě a někteří dorovolně, což se hned tak nevidí.
Čtvrtek patřil návštěvě jeskyně Na Pomezí, do které jsme šli v pěti skupinách a všem se v nich líbilo. Nejvíce zaujalo povídání o netopýrech, kteří v jeskyni přezimují. V deníčcích jsme si pak vybarvili krápníky stalagnity a stalagnáty a taky jsme v nich zodpovídali otázky o Vincentu Piessnitzovi, neboť jsme šli 5 kilometrů lesem do Lázní Jeseník, abychom si vyzkoušeli noření nohou a rukou do studené vody v Balneoparku. Některé třídy se ještě prostřídaly v bazénu a večer jsme opékali vuřty a ohně se hrálo na kytaru, zpívalo a tančilo až do skoro půlnoci, teda ti starší.
A pak přišel pátek 14.6. a sním i konec našeho pobytu. Ráno se balilo, páťáci nachystali slíbenou vzduchovkovou střelnici (3 velké pušky a 3 pistole) a kdo byl sbalen, velký nebo malý, si šel zastřílet nebo hrál pinec či běhal s míčem venku. Vyhodnotili jsme soutěže, poděkovali si vzájemně i skvělému personálu a Míši Obšilové, skvělé provozní, hotelu Stará Pošta a jako sladkou tečku celého týdne jsme smlsli oběd - tvarohové jahodové knedlíky s máslem a kakaem. Pak už jsme frčleli dvěma přistavenými autobusy zpět do Komárova. Uteklo to jako voda v říčce Bělé. Jeseníky opět nezklamaly. Díky všem za pomoc a aktivitu a někdy příště zase společně NĚKDE VENKU, AHOJ!
Zdraví a omluvám se za chyby
Tom Weicht
P.S: Fotky zde:https://www.zsmsopavakomarov.cz/fotogalerie/zs-komarov/2001-svpr-filipovice-jeseniky a zde: https://www.zsmsopavakomarov.cz/fotogalerie/zs-komarov/2007-skola-v-prirode-filipovice-jeseniky
